Obraz stávky, v níž dokázala KSČ s rudými odbory, že všichni dělníci se mohou sjednotit přes hlavy a proti vůli reformistických vůdců, dokázala, že za společné požadavky proti kapital. vykořisťovatelům šli bojovat dělníci bez rozdílu stranické a odborové příslušnosti, dokázala, že lze i v době hospodářské krise s úspěchem bojovat a vítězit. Kniha líčí zprvu vznik světové hospodářské krise v letech 1929-1933 a poměry v čs. uhelném průmyslu těch let, pak přechází k příčinám vypuknutí stávky, která se rozšířila v březnu a dubnu 1932 více než na 70 dolů severočeského uhelného revíru, přenesla se na Kladensko a Ostravsko, získala solidaritu s dělníky u široké veřejnosti a ukázala na protidělnický postoj buržoasního parlamentu i zrádnost vůdců reformistických odborů. Probírá jednání stávkového výboru a celorevírních konferencí v Mostě, krvavých zákroků četnictva i jednání v Praze. Stávka, vedená podle směrnic KSČ a podle pokynů s. Gottwalda přímo s. Zápotockým, ukázala na správné formy vedení hospodářského boje. Zdroj anotace: NKP