Básník shrnul do tohoto souborného vydání své balady, které vyšly už v několikerém vydání: Panenky, které vyšly ve IV. vydání, Žebrácké písně, které vyšly ve II. vydání, a Beskydy, které dosáhly rovněž II. vydání. Vychází-li nyní celý tento soubor znovu, je to jistě dokladem pronikavého úspěchu básnického umění Durychova, které nezůstává v ničem pozadu za jeho dovedností prozaickou. Durych dovede skloubit verš s tak mistrnou umností, že působí prostotou lidové písně. Durychovo spříznění s lidovou písní je zřejmé i ve výběru námětů: je to oslava země a jejích darů, oslava čisté dívčí krásy, oslava života, který se zbožně uzavírá gotickým obloukem víry. Durych je lyrik celým svým založením. I v próze právě lyrické části dovedou vyvolat s neobyčejnou pronikavostí náladu, v jejímž vylíčení je Durych mistrem. V básních podrobil toto své umění kázni vázané mluvy. Jsou tu čísla, která zůstanou navždy pokladem českého písemnictví, básně, k nimž se budou vracet i generace. Ve své básnickosti je Durych zjev výlučný, ojedinělý, a tím víc přitažlivý. V ní spočívá kouzlo jeho svébytného a nenapodobitelného umění. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU