Byl to tehdy jeden z obrovských šoků naší populární hudby, po čtrnácti nepřetržitých vítězstvích Karla Gotta v anketě Zlatý slavík mu tuhle nejprestižnější hudební cenu Československa vyfouknul neprůbojný brýlatý outsider, zpěvák Miro Žbirka z Bratislavy. Psal se rok 1982, Meky zažíval svou vlastní beatlemánii, psal hity, které žijí dodnes. Mimo reflektory měl bohužel za sebou už řadu bolestí, před sebou měl dlouhou cestu plnou zvratů až k natáčení ve vyhlášených studiích Abbey Road. Co všechno potkalo Mekyho Žbirku od chvíle, kdy poprvé vzal do ruky kytaru, až do momentu, kdy svůj život odhalil filmařům? Býval dlouhovlasým rockerem i britským elegánem, ještě před plnoletostí hrával jako námezdní muzikant v cizině, zažil smutnou a nečekanou ztrátu bratra, vyhazov z kapely stejně jako mraky fanynek, slávu a hudební triumfy, má za sebou odchod do ústraní i velký návrat. Jak se vyrovnal s havárií Mariky Gombitové a se svody všemocné komunistické strany v době socialismu? Film Meky vypráví o totální oddanosti hudbě, o víře ve vlastní cestu, přestože často vedla jinudy, než mu všichni doporučili. O tom, jak se sobě vlastní elegancí překonat velké společenské revoluce i životní zvraty. Režisér Šimon Šafránek, držitel Českého lva za dokument King Skate, vytvořil skutečně dynamický portrét hudební legendy s využitím Žbirkovy otevřené zpovědi, současných záběrů a rozsáhlého archivního materiálu Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU