Ženy a láska prostupují básněmi zralého autora v různých podobách podle toho, zda jsou verše právě výdechem touhy, vzpomínkou na minulý básníkův prožitek nebo uchopením cizího milostného výjevu jen pozorovaného. Ale nejsou tupouze chvíle opěvané, mísí se mezi ně také často zklamání a smutek, probuzený odchodem lásek i neúprosností času ("Já vím, že v životě mém let / bude už vždy jen potápěním ke dnu..."). Prvý oddíl je psán pravidelným rýmem ivolně, druhý se skládá výlučně ze sonetů. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR