Počet záznamů: 1  

Obraz druhého v českém cestopise 19. století

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha


     Heller, Jan M., 1977- - Autor
    Vydání: 1. - 262 stran ; 19 cm
    ISBN 978-80-7571-048-2
    19. století
     česká literatura  cestopisy  etnicita v literatuře  jinakost  literární náměty
     sborníky
    SignaturaC 397.144
    Umístění 821.162.3 - Česká literatura
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( volný výběr ) k vypůjčeníC 397.144   

    Údaje o názvuObraz druhého v českém cestopise 19. století / Jan M. Heller
    Záhlaví-jméno Heller, Jan M., 1977- (Autor)
    Údaje o vydáníVydání: 1.
    NakladatelPraha : Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2020
    Fyz.popis262 stran ; 19 cm
    ISBN978-80-7571-048-2
    Číslo nár. bibl.cnb003257708
    Poznámky o skryté bibliografii a rejstřícíchObsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
    Jazyková pozn.Anglické resumé
    Předmět.hesla 19. století * česká literatura - 19. století * cestopisy - Česko - 19. století * etnicita v literatuře * jinakost * literární náměty
    Forma, žánr sborníky
    Konspekt821.162.3.09 - Česká literatura (o ní)
    MDT 821.162.3 , 82-992 , 82:316.347 , 316.62/.66-021.254 , 82:7.04 , (437.3) , (081)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Ve volném výběru821.162.3 - Česká literatura
    Druh dok.KNIHY
    Obraz druhého v českém cestopise 19. století
    Obraz druhého v českém cestopise 19. století
    Cestopis představuje specifický typ textu: je to historický egodokument a současně umělecký žánr. V devatenáctém století představovaly cesty těch, kdo se vydávali do zahraničí, nejvýznamnější způsob, jak se seznamovat s jinými krajinami, národy, vírami – a jejich cestopisy nadále formovaly povědomí o těchto jiných světech u vzdělaného domácího obecenstva. Bylo to právě devatenácté století, kdy byla debata o tom, kdo jsme my a kdo oni, živá a významná pro celé další dějiny českých zemí. Na otázky po tom, co je podstatné pro češství a pro přebývání česky mluvícího etnika v naší části Evropy, nabízejí cesty a cestopisy odpovědi charakterizací toho, kdo je cizinec, kdo je ten druhý, jiný. Nešlo však jen o diferenci jazykovou, i když jí se dostávalo největší pozornosti; k nástrojům utváření vlastní identity patřilo také náboženství, ale i – třebaže v mnohem menší míře – příslušnost ke společenské třídě nebo profesní vrstvě, etické postoje apod. Jak se tyto identity setkávaly a křížily v očích cestovatelů, ať už je do cizích krajů zavedlo cokoli? Byl pro ně „našinec“ Čech, Rakušan, Slovan, křesťan, katolík? Byl „tím druhým“ Němec, Žid, Ital, Turek, muslim? A jak se tito vzdělaní cestovatelé zachovali, když byli postaveni před nutnost volby – stavěli se na stranu katolických Poláků, nebo uniatských Ukrajinců? Jak nahlíželi na prazdroj evropské kultury, antiku? Jak na dosud živé zbytky pohanských prvků v lidovém náboženství? A jak dalece byly při tom jejich názory poplatné panujícím konvencím, ať už těm literárním, nebo třeba pokud jde o vztah k Židům? Tato kniha se snaží prostřednictvím čtyř případových studií, v nichž podrobně rozebírá motivy spojené s etnickou nebo náboženskou cizostí v českých cestopisech, nabídnout částečný vhled do představ, jaké si o cizím – a tím pádem i o sobě samém – dělali různorodí cestovatelé. Je to pohled do utváření moderní národní identity „zdola“, nikoli rozhodováním církevních a politických elit, ale žitým setkáváním současníků a konfrontací jejich názorů, zvyků i každodenních praxí, vpletených do žánrové a kontextové tkaniny literárního textu. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.