První rozsáhlejší literární práce Borise Polevého z r. 1939, nově přepracovaná v r. 1954, zobrazuje život v sovětském závodě na výrobu železničních vozů v prvních letech rozvoje novátoriského hnutí. Autor podřídil myšlenkovou náplň i komposici své novely přednímu úkolu: ukázat práci jako jednu z trvalých zálib člověka, jako vášeň, jež dokáže od základu změnit lidský charakter. Takovouto základní změnou prochází hrdina vyprávění, mladý kovář Jevgenij Sizov, který se z opilce a chuligána stává předním stachanovcem závodu. Thema, jež svou jednoduchostí a průhlednou tendencí hrozí zabřednutím do schematičnosti, zvládl autor mistrovsky tím, že se mu podařilo přesvědčivě zachytit vnitřní život jednajících postav. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR