A. vypravuje o svém strašlivém dětství v předrevolučním Rusku v dělnické kolonii, o hladu, bídě a dělnických stávkách. Po smrti rodičů se z něho stal lupič z hladu. Po Říjnové revoluci se ho ujala sovětská vláda a vychovala mladého tuláka v nového člověka, v socialistického úderníka-strojvůdce na stavbě Magnitostroje v údobí 1. pětiletky. Avdějenkova optimistická kniha je potvrzením slavného Marxova výroku, že lidé, přetvářejíce skutečnost, přetvářejí sami sebe. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR