Léta stolypinské reakce a to, jak probíhala v Oděse, zachycuje autor v tomto téměř svéživotopisném románu. Jeho pozadím je účast oděských dělníků na revoluci v roce 1905. Středem románu nejsou dospělí, zralí revolucionáři, nýbrž dva malí chlapci, kteří si jako horliví pomocníci dělnické mládeže a revoluční inteligence uvědomují souvislosti mezi událostmi i smysl revoluce. Název díla, převzatý z Lermontovovy básně o touze po bojích a svobodě, symbolisuje u Katajeva nepokořenou sílu revoluce pátého roku (román končí obrazem vzdalující se plachty bárky, na níž odplouvá illegální revolucionář), která také hledá boj, ale boj uvědomělý, boj revoluční. (S použitím doslovu.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR