Román zabývá se, jako i jiné romány a povídky tohoto autora, otázkou rus. inteligence, jejího poměru k společenským problémům, k dělnic. hnutí. Zobrazuje společenský a vědecký život v Petěrburgu v době stolypinské reakce, po nezdařené revoluci 1905, kdy vědu ovládali šarlatáni a podvodníci, jejichž vlivu podléhalo "vzdělané" petěrburgské měšťáctvo, zatím co "dělný lid se rozhlížel po Rusku jako hospodář, který se chystal rozhodnou ranou vyhnat ničitele, utiskovatele, katy a mocnáře a vymýtit vše, co hanobilo rodnou zemi". Jen málo ryzích vědců a vlastenců, jako universit. profesor Kondakov a jeho žák ing. Langovoj, hájí čistotu a prvenství ruské vědy proti cizímu vykořisťovatelskému kapitálu. Langovoj, který z počátku blouzní o vládě vědců, který věří, že společnosti kyne záchrana z vědec. a technic. pokroku, docházi k přesvědčení, že za kapitalistic. řádu technické vynálezy lidem neslouží, nýbrž škodí, že je nutno nejprve svrhnout tento řád a dát výrobní prostředky do rukou pracujícího lidu. Poznává, že "vědec nezachrání dělníka, ale dělník že zachrání vědu i vědce". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR