Počet záznamů: 1  

PRAXIS PIETATIS To gest, O Cwičenj se w Pobožnosti prawé, Knjžka milostná

  1. PRAXIS PIETATIS To gest, O Cwičenj se w Pobožnosti prawé, Knjžka milostná

    kniha


     Bayly, Lewis, 1565-1631 - Autor
    Druhe Wydánj Berlinské přidaný gest probuditedlný Spis: o Rozsuzowánj sebe samého - xxii, 540 stran, 1 nečíslovaný list obrazové přílohy ; 12°
      Komenský, Jan Amos, - Překladatel   Elsner, Jan Teofil, - Překladatel   Hall, Joseph, - Autor   Tomáš Kempenský, - Autor   Konečný, Matouš, - Autor   Kunst, Johann Michael, - Tiskař
     spirituální teologie  protestantská teologie  křesťanský život  zbožnost  duchovní cvičení
     monografie
    SignaturaSC 3450
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Zlatá Koruna ( Historické fondy )jen prezenčněSC 3450   

    Údaje o názvuPRAXIS PIETATIS To gest, O Cwičenj se w Pobožnosti prawé, Knjžka milostná : Kterakby Křesťansky člowěk w prawé a spasytedlné Známosti, gak Boha, tak y Sebe samého, platně prospjwati, a žiwot swůg w Bázni Božj dobře spořádage, potěsseně w swědomj pokogném stráwiti, y naposledy geg po dokonánj blahoslaweně zawřjti mohl, wyvčugjcý. Nýnj pak pro Nedostatek Exemplářů y pro wzácnost gegj, podlé Wydánj Amsterdamského w nowě tisstěná, y Cýrkwi Božj České Bratrské zase do rukau dáná
    Část názvuO Cwičenj se w Pobožnosti prawé
    Variantní názvyO cvičení se v pobožnosti pravé
    Záhlaví-jméno Bayly, Lewis, 1565-1631 (Autor)
    Údaje o vydáníDruhe Wydánj Berlinské přidaný gest probuditedlný Spis: o Rozsuzowánj sebe samého
    Nakladatelw Berljně : v Jana Michala Kunsta, 1782
    Fyz.popisxxii, 540 stran, 1 nečíslovaný list obrazové přílohy ; 12°
    PoznámkyNa rubu titulního listu citát z novozákonního Prvního listu Timoteovi: "I. Tym. 4, w. 8. Tělesné cwičenj malého gest vžitku: aůe Pobožnost ke wssemu gest vžitečná, a má nyněgssjho y budaucýho žiwota zaslibenj.". Na s. [III]-VII (fol. )(2r-4r): "Předmluwa Wykladače Českého. Gakým vmyslem Bůh na Cýrkew swau někdy kázeň ostrau (wálku, mor, hlad, rozptýlenj [et]c.) wzkládá, wyswětliti ... Datum w začátku Léta Krystowa 1661. rozptýlenj pak nasseho w čtyrydcátém. J.A.C. [t.j. Joannes Amos Comenius]". Na s. VIII: "Z Předmluwy Německého Wykladače. Knjžka tato: o Cwičenj se w Pobožnosti prawé, sepsaná gest negprw gazykem Englickým, ...". Na s. IX-XIX (fol. )(5r-10r): "Nowá Předmluwa. Neymilegssj Čtenáři! Když nám Aposstol Sw. Pawel w Episstole k Týtowi w Kap. I, w. 1 Wlastnosti Včenj Křestianského náležitě wypsáti chce, ... (s. XIV) ... Dráha tato Knjžka w České Řeči giž čtýry krat na Swětlo wyssla. Pán Jan Amos Komenský, bl. pam., w Lessně Polském, Léta Páně 1630. in 8vo, a potom w Amsterodamě, Roku 1661, in 12mo gj wydal. (*) [poznámka pod textem] Nynj se we Gmé= (s. XV) nu Páně po páté na Swětlo wydáwá, ... (s. XIX) ... Psáno w Berljně, na Faře České, dne 29. Března, Léta Krystowa 1754. I.T.E. (*) [poznámka pod textem] Wěrny tento Služebnjk Božj P. Jan Theofil Elsner, Senior gednoty české bratrské ... Nasledownjk geho při Cyrkwi česke bratrske w Berlině gest starssj Nebostjka syn, Krystian Frydrych Elsner.". Na s. XX: "Regstřjk Kapitol Knjžky této.". Na s. [1]: "O Prawé Pobožnostj, a prawém se w nj cwičenj". Na s. [337]-540: "PRAXIS PIETATIS. Druhý Djl. Obsahugjcý w sobě Vměnj swatého Přemysslowánj: Gakby totiž pobožný Křesťan w Rozwažowánj Božských a nebeských wěcý, gisté časy a chwjlky tráwiti, a skrze to w žiwotě tomto strastném, y potom w onom wěčném srdečné radosti a stálého potěssenj nabýwati mohl. S přidanau Předmluwau o Zkussowánj Swědomj, a několik pěkných přjkladů takowého Přemysslowánj. Léta Páně 1782.". Na rubu titulního listu druhého dílu (s. [338]): "Žalm. XIX. 2. 3. Nebesa wyprawugj sláwu Boha sylného, a djlo rukau geho obloha zwěstuge. Den po dni wynássj řeč, a noc po nocy vkazuge vměnj. Čti také nábožně, co stogj v Joba Sw. ...". Na s. [339]-345: "Německého Wykladače Předmluwa. Kdožkoli Pjsma Swatá a zgewená w nich Božj Slowa dobře saudj, a vwažuge, ten ... Čehož sobě, tobě, a wssechněm Křestťanům, srdečně a vpřjmně winssugi a žádám. F.G.P.D.". Na s. [349]: "O Vměnj Přemysslowánj. Totiž, Kterakby Člowěk přemysslowánjm o Božjch a Nebeských wěcech mysl swau vžitečně cwičiti mohl.". Na s. [449]: "Přjdawkowé někteřj: Gako, I. Wzdychánj Nábožná, aneb Rytmownj Modlitbičký II. Wybranj Kauskowé z Knižky Thomae Kempisij o Následowánj Krysta. III. Regule Žiwota Křestianského každodennj. IV. Některé pěkné Modlitbičky."; s. 450: "Napomenutj k Modlitbám."; s. 463: "II. Z Knjžky O Následowánj Kr. Pána. THOMAE KEMPISII. Wybranj kauskowé někteřj."; s. 485: "III. Regule Žiwota Křestianského každodennj."; s. 490: "IV. Přjdawek Modliteb Nábožných.". Na s. [503]: "Nowj Přjdawkowé Léta Páně 1754. I. Něco z Kázatele domownjho, o Hospodářjch, Djtkách, Čeládce [et]c. II. Něco z Napomenutj wssem Stawům y Ržádům w Gédnotě Bratrské od Starssjch Gednoty 1584. včiněného. I Z Kázatele Domownjho, na stránce 363 - 376. 1. Gaký řád magj mjti Hospodářowé ..."; s. 520: "II. Z Napomenutj Stařssjch Bratřj w Gednotě wssem Stawům y Řádům Gednoty 1584. včiněného. Kapitola II. O Naprawenj ...". Druhý díl "Praxis pietatis", který vydal Komenský pod názvem "Umění svatých přemyšlování", nebo "Umění svatého přemyšlování", není dílem Lewise Baylyho, nýbrž anglického teologa Josepha Halla (1574-1656) "The Art of Divine Meditation" a v německém znění byl připojován ke knize Baylově bez udání autorova jména. K Baylyho dílu je v českém vydání poprvé připojen ve vydání Vokálově v Trenčíně v r. 1640 jako "druhý díl Praxis". Srov. Uher, Jan: Komenského Praxis pietatis. Časopis Matice moravské. ročník 55, Brno 1931, s. 371-417. Autorem spisu "Kazatel domowvj", z něho jsou části otištěné na stranách 504-520, je dílem Matouše Končného, poprvé vyšlo v roce 1618, podruhé v roce 1625 a potřetí v roce 1783 (viz Knihopis č. 4278-4280). Chyby ve stránkování: strana 159 je označena číslem 259, s. 246 číslem 46, s. 253 číslem 353, s. 254 číslem 154, s. 514 číslem 314, s. 515 číslem 51. Mědiryt. frontispis s podobiznou Jana Amosa Komenského s českým nápisem "Jan Amos Komensky w žiwotě swém Senior gednoty české bratrské w Lessně polském naroz. A°. 1592. w Panu vsnul A°. 1671". Český text gotikou, latinský antikvou. Impresum na titulní straně pod linkou z ozdůbek; na titulní straně druhého dílu viněta z ozdůbek, rok vydání pod linkou. Ozdobné linky v záhlaví (s. III, IX, XX), u verzálek n začátku textu předmluvy na s. III a IX drobná rokoková rytinka, na s. 1 vlysek z ozdůbek, pod nadpisem tamtéž dvojlinka; plné verzálky ve volném prostoru, linky, ozdůbky v záhlaví (s. VII, 29, 67, 163, 173, 233, 263, 360, 368, 376, 390, 406, 412, 475), na konci textu na s. 336, 448 a 502 vinětka z ozdůbek, na s. 463, 485, 490 a 520 linka z ozdůbek, na s. [339], [349] a [503] vlys z ozdůbek, na konci textu na s. 540 ozdůbky; živá záhlaví oddělena od textu linkami, signatury, kustody
    CitaceKnihopis K01020
    Historie vlastnictvíNa přední předsádce rkp.: "Josef Adamec Seminarista", pod tím rkp. psaný rukou jeho matky, Anny Adamcové roz. Veselé: "Tuto Knižku dal Swazat náš mylí Syn Jozef, když byl w druhem Roku wčaslawskem Seminaři. Narozen 19ho Čerwna 1857. -- Naroskaz Božý zawolan Andělem Smrti stohoto ziwota klibemu spanku 30ho Čerwna 1877. dřimeÿ,dřimeÿ wzemňě lůnu, dřimey Soběbe Krasny Sen. M.J.A.A.", pod tím připsáno rukou Čeňka Adamce: "=matka Jeho Anna Adamcová"; na rubu zadní předsádky rukou téže Anny Adamcové: "Roku 1877. 10ho Ledna zemřela w Pánu má myla Sestra Terezye Degž gj Pán Nebes Tyche odpočiwani. a odplat gj lasku kterů kemně chowala. Co sestra. amně vdel wyry a nadege k sstasnemu schledani. ktere Skrze Gežisse Krysta Očekawame. A.A." (k tomu tužkou připsáno: "Anna Adamcová rod. Veselá". Na předním přídeští rkp.: "Knížka tato jest památkou a upomínkou na rodinu Jana Veselého, rolníka a pernikáře z Bílého Podolí č. 74, okres Čáslav tehdy panství žehušického. Jan Veselý, narodil se dne 28/6 1770 v Bílém Podolí a zemřel 22. dubna 1832 v Bílém Podolí. Měl za manželku Magdalenu rodem Ptáčkovou z Dolních Bučic. Z manželství jejich narodily se čtyři dcery: Marie, Barbora, Terezie a Anna.- Marie provdala se za Jana Vášu, rolníka v Bílém Podolí č. 65 a Anna za Josefa Adamce, rolníka v B. Podolí. Dcery Barbora a Terezie zemřely svobodny. Jan Veselý byl na svou dobu vynikající muž. Již ve svém útlém věku zakoušel se svými rodiči, kteří byli podezřelí z tajného evan- [text pokračuje na rubu přední předsádky] gelictví mnoho příkoří od pronásledovatelů římských. Musil choditi od 6. věku každý den ministrovati do Zbyslavě, kam bylo Podolí přifařeno. Tehdejší katol. farář mu byl však jako muž osvícený nakloněn a proto, když byl prohlášen toleranční patent císaře Josefa II. přivítal jej na schodech u zbyslavského kostela se slovy: "Honzíku, dnes už nemusíš ministrovati, utíkej domů a oznam jim, že máte vy tajní evangelíci svobodu". Utíkal domů s radostí, tam už to také věděli, přišla zpráva z Prahy a tak se začali radovati z nové svobody náboženské a když za několik dní přišlo úřední potvrzení této zprávy tu se všech stran shromáždilo se na sta "tajných" vyznavačů, z nichž ani jeden o druhém nevěděl. Tehdejší jejich žebušický "pán" hrabě Thun, pozvav je do Zbyslavě na zámek (dvůr) sdělil jim tu zprávu a vybídl je nazývaje je bratřími, aby si zvolili konfesi, ke které se chtí přihlásiti: buď luterskou neb helvetskou, on že půjde zvolejí-li si luterskou s nimi a dá jim kostel ve Starkoči. A tu vyvstal jakýsi Sláma z B. Podolí a řekl: "Nevěřte mu, on nás chce podvést". Tu se hrabě zarazil a zvolav "Sláma zlámal"- odešel. Přijata byla konf. helvetská a za sídlo zvolena Semtěš, kde se celé obyvatelstvo přihlásilo k víře evang. Zaznamenal u 150. výročí vydání tolerančního patentu 1931 Č. Adamec t.č. v Praze vnuk Jana Veselého"
    Poznámky k popisovanému exemplářiPoškození: ušpiněno častým používáním, listy se stranami 61 a 62, 101-112 a 193 a 194 propálena, poškození jsou však jen malého rozsahu bez většího poškození textu, z listu se stranami 329 a 330 utržen spodní vnější roh s drobnou částí textu. Na předním přídeští nálepka s červeno černým dřevorytem s nápisem: "Nezapomínejte čeští lidé! Nejen Habsburkové, nýbrž i Řím musí být souzen a odsouzen! 1621", na spodním okraji nálepky rukou Čeňka Adamce dopsán letopočet 1921 a na pravé straně nálepky je Adamcův rukopisný text: "odznak při 300 letém jubileu popravy českých Pánů 21/6 na staroměstském náměstí v Praze.". Koupeno v roce 2018
    Pozn.o vazběVazba z doby kolem roku 1875, celokožená z černé kůže na lepenkových deskách, na hřbetu slepotiskové ozdobné linky a titul "Praxis", desky rámovány ozdobnými slepotiskovými linkami, uprostřed přední desky kalich, na slepotiskové výzdobě zbytky zlacení, modrá stříkaná ořízka; odřeno, vazba u titulního listu prvního přívazku prasklá
    Dal.odpovědnost Komenský, Jan Amos, 1592-1670. (Překladatel)
    Elsner, Jan Teofil, 1717-1782 (Překladatel)
    Hall, Joseph, 1574-1656 (Autor)
    Tomáš Kempenský, 1379-1471 (Autor)
    Konečný, Matouš, asi 1572-1622 (Autor)
    Kunst, Johann Michael, -asi 1796 (Tiskař)
    Obsahuje přívazek Komenský, Jan Amos. Kssaft Vmiragicj Matkÿ Gednotÿ Bratrske kterimž Wnarodü swem a obzlasstnostj swe dokonawagjc Sweřene sobie od boha Pokladj mezj sinj a dedicze swe rozdeluge Leta Panie 1.6.5.0
    Lavater, Johann Caspar. Vpřjmné Rozsuzowánj sebe samého
    Předmět.hesla spirituální teologie * protestantská teologie * křesťanský život * zbožnost * duchovní cvičení
    Forma, žánr monografie
    Konspekt27-5 - Liturgie. Křesťanské umění a symbolika. Duchovní život
    09 - Rukopisy, prvotisky, staré tisky
    MDT 27-584.7 , 27-4 , 274/278-1 , 27-58-1 , (048.8)
    Země vyd.Německo
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.Staré tisky
    Odkazy (1) - Rukopisy
    (1) - Staré tisky
    Přílohastaré tisky
    Obsahuje přívazek Komenský, Jan Amos Kssaft Vmiragicj Matkÿ Gednotÿ Bratrske kterimž Wnarodü swem a obzlasstnostj swe dokonawagjc Sweřene sobie od boha Pokladj mezj sinj a dedicze swe rozdeluge Leta Panie 1.6.5.0
    Lavater, Johann Caspar Vpřjmné Rozsuzowánj sebe samého
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.