Skutečnost a fikce jsou v prvotině katalánské autorky propojeny v uměleckém průzkumu všeho, co souvisí s polárním prostorem – led, sníh, mráz, polární objevitelé, samota - ale i póly lidské existence.Netradiční román tvoří dva světy, svět drsné reality a svět touhy, ale i odtažitosti: vnějšek a vnitřek a nerovnováha mezi nimi. První část se opírá o autorčinu posedlost severním a jižním pólem. Text má povahu reportáže a seznamuje nás s dějinami dobývání obou pólů. Ve druhé části je autorka hodně osobní. Popisuje svou rodinu, vztahy s matkou, studia, sexuální život, finanční problémy, ale i své cesty na sever, za poznáním polárního světa. A jako interludia svých faktografických údajů popisuje život svého bratra uvízlého v autistickém postižení,"uvězněného v ledu": dívá se na svět "odtamtud" a nemůže "sem". Propojení osobních, niterných a ryze subjektivních částí psaných v ich-formě s pseudodokumentárními popisy polárních dějin či citáty z encyklopedií působí neotřele a originálně a upomíná na poetiku Julia Cortázara či Milana Kundery. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze