Hra autora Marka Hejduka absurdním rozhovorem ředitele a dvou náměstků fabuluje, jak a na základě čeho se k ocenění použití jména Václava Havla dospělo. Podle divadelního kritika Vladimíra Justa, který hru opatřil krátkou předmluvou, se Havlovi posmrtně přivodilo vlastně totéž, co Havlíčkovi či Masarykovi: „celoživotní bojovník proti národnímu kýči a frázi stal se sám v nevymáchaných ústech byrokratického establishmentu frází a kýčem“. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně