Vlastními kresbami oživované, dokumentárními fotografiemi doplněné a rázovitým středočeským nářečím vyprávěné vzpomínky spolužačky Antonína Zápotockého, rodačky z Trněného Újezda u Zákolan. Autorka s hlubokým prožitkem i osobitým humorem vypráví o svém životě, o němž sama říká, že "byl dost pestrej a hodně těžkej", i o životě pracujícího lidu, vykořisťovaného a bojujícího o svá práva. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR