„Uvědom si, že jsem ve všech událostech. Já jsem režisér, miluj mou režii. Vztahuj ke mně ruce v každodenních událostech.“ Předkládáme vlastní výbor z rozsáhlého duchovního deníku Gabriely Bossisové (1874-1950). Povoláním byla divadelní režisérka a herečka, ale zároveň žila hlubokým duchovním životem. V roce 1936 jí bylo už 62 let, když na lodi cestou na divadelní turné po Kanadě začala psát svůj deník a zapisovat si vnitřní vnuknutí, která přičítala Ježíši Kristu. To byl počátek duchovního deníku, publikovaného později pod názvem On a já. Vnitřní hlas k ní promlouval po čtrnáct let až do její smrti. Ne náhodou ji Pán povolal k sobě právě v noci svátku Božího Těla: Gabriela měla velkou úctu právě k tajemství eucharistie, což z deníku vysvítá. Až krátce před svou smrtí dala autorka souhlas ke zveřejnění svých zápisků, jimž se dostalo církevního schválení. Ve Francii vycházely jednotlivé díly deníku péčí jezuitů od roku 1949. Její duchovní deník oslovuje stále nové čtenáře, různě velké výbory byly přeloženy do mnoha jazyků a vycházejí ve stále nových vydáních. Deník Gabriely Bossisové má už své pevné místo v novodobé duchovní literatuře, tak jako např. Deníček její současnice, sv. Faustyny Kowalské. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz