Zdánlivě jde tedy o paradox, je však nutné přiznat, že Lorencova osobitá poetika vnímala romantismus nikoli jako umělecký směr, ale jako možnost vzpoury proti nesnesitelným životním podmínkám. Autorovy verše v tomto svazku se navíc vyznačují bizarností a erotickou imaginací a zřetelně se přihlašují k odkazu tří významných básníků - Máchy, Halase a Tristana Tzary. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze
Načítání…
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.