Německá 19. armáda, které velí generál Wiese, čelí po zahájení invaze v srpnu 1944 na jihofrancouzském území prudkým útokům spojeneckých vojsk. Wiese si je vědom toho, že jeho pozice je naprosto neudržitelná. Tento názor mu potvrdí i příslušný zpravodajský důstojník, jenž ho informuje o tom, že se v nejbližším termínu vylodí na pobřeží dalších 95 000 angloamerických vojáku. Wiese se proto rozhodne postupovat dále podle rezervního plánu, který mu na jedné straně nařizoval vydržet na určeném místě co nejdéle, na druhé však měl důsledně dbát na to, aby jeho uskupení nebylo obklíčeno. Generál tedy vyžije povolení k ústupu na sever, kde jeho síly budou stabilizovat své stavy, aby se později staly součástí mohutné protiofenzívy, jejímž cílem je vyhnat nepřítele z Normandie zpět do moře, odkud přišel. Wiese si však zároveň uvědomuje, že jeho přesun do nového postavení nebude snadnou záležitostí a proto musí být podpořen obrněnými prostředky. Je pro něho štěstím, že v jeho blízkosti operuje úderný pluk SS Wotan. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz