Monografie, která patří k prvním vědeckým dílům o V. I. Leninovi, byla vydána v polovině 30. let. Autor se snažil zachytit ideový vývoj architekta ruské revoluce a metody jeho vlády. Především chtěl popsat jeho podíl na formování nového společenského řádu. Vycházel ze studia pramenů, Leninových spisů a stranických dokumentů. Došel k závěru, že velký společenský a hospodářský přerod porevolučního Ruska byl nevratně poznamenán zaostalostí země a že v Rusku neexistuje skutečný socialismus, ale nová forma despotismu s některými socialistickými prvky. Samotná osobnost Lenina, bojovníka za beztřídní společnost, je, podle něj, zatížena myšlením carského absolutismu. Období jeho vlády bylo kombinací feudálních metod uplatňovaných ve jménu socialistických cílů. Sovětské zřízení bylo tudíž již ve svých prvopočátcích deformací původních socialistických ideálů. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz