Ostrov kdesi v Tichomoří, zmítaný nepokoji a výbušnou politickou situací. Na místo zmizelého učitele přichází záhadný pan Watts řečený Bulva: namísto výuky dětem každý den čte kapitolu z Nadějných vyhlídek Charlese Dickense. Když se mu kniha ztratí, spolu s dětmi dá znovu celý příběh dohromady. Citlivé zamyšlení nad silou psaného slova, nad nestálostí dějin a vzpomínek…Ukázka z textuVe znalostech pana Wattse zely mezery. Jak se ukázalo, byly to velké mezery, za které se omlouval. Znal slovo "chemie", ale nedokázal nám o něm nic dalšího říct. Předával nám jména slavných lidí, jako byl Darwin, Einstein, Platón, Archimédes, Aristoteles. Přemýšleli jsme, jestli si je nevymýšlí, protože se nám snažil jen s obtížemi vysvětlit, proč jsou ti lidé slavní a proč bychom měli jejich jména znát. Ale byl to náš učitel a na své postavení nikdy nerezignoval. Když moře vyplavilo na pláž neznámou rybu, měli jsme pocit, že je správné požádat pana Wattse, aby přišel a podivného hadovitého tvora podobného úhoři pojmenoval. Vůbec nezáleželo na tom, že nad ním nakonec zůstal stát se stejným nevěřícným úžasem jako my ostatní. Když ale přišlo na pana Dickense, věděl, že se nachází na bezpečné půdě. A my byli šťastní už kvůli němu. Vždycky mluvil o panu Dickensovi - nikdy neříkal jen "Dickens" nebo "Charles". Věděli jsme tudíž, co máme dělat, když bylo na nás, abychom o autorovi něco řekli. Mluvili jsme o panu Dickensovi tak dlouho, až začal být skutečnou postavou, stejně skutečnou jako pan Watts. Jenom jsme ho ještě neznali. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz