Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce - Gabriel García Márquez. Soubor sedmi povídek přináší texty ze šedesátých a ze začátku sedmdesátých let. I zde samozřejmě nacházíme reálné i fantastické Macondo, jemuž García Márquez zaručil nesmrtelnost románem Sto roků samoty, a řadu známých motivů, které v toku vyprávění nabývají nejrůznějších podob, avšak vždy nesou pečeť autorova mistrovství a humoru.Ukázka z textuKdyž už ve vsi nezbyl jediný muž, který by za milování s Eréndirou mohl něco zaplatit, babička se s ní na nákladním autě vypravila do končin pašeráckých cest. Jízdu vykonaly na nekryté korbě vozu mezi pytli s rýží, plechovkami sádla a žalostnými pozůstatky požáru, sestávajícími z čela místokrálovské postele, jednoho anděla války, ohořelého trůnu a lamího nepoužitelného harampádí. V kufru, na němž se vyjímaly dva ledabyle namalované kříže, si vezly kosti obou Amadísů. Babička se před paprsky věčně pražícího slunce chránila rozpáraným deštníkem, a přestože ji prach a pot sužovaly do té míry, že sotva lapala po dechu, zachovávala si vzdor všemu neštěstí svou obvyklou důstojnost. Za hromadou plechovek a pytlů s rýží splácela Eréndira závozníkovi jízdné a převoz nábytku milostnými sblíženími po dvaceti peso. Zpočátku používala stejného způsobu obrany, jako když se vzepřela násilnickému vdovci. Závozník si však vedl jinak, pomalu a znale, a nakonec si ji něžnostmi docela ochočil. Když po celodenním úmorném putování dorazili do prvního městečka, oba za postranicí korby právě odpočívali po dobrém milování. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU