Soubor deseti meditativních próz a deseti básní české autorky je věnovaný především rozporuplnému vztahu člověka k přírodě a zvířatům v současném světě. Ve filozoficky podbarvených povídkách uvažuje autorka nad krátkozrakostí člověka, který bezostyšně podrobuje přírodu svým potřebám, a snaží se upozornit na nutnost nalézt rovnováhu mezi původním světem přírody a expanzivními lidskými plány. V pozadí těchto esejů je znát starost o člověka, kterému hrozí zkáza, bude-li se i nadále chovat k přírodě přezíravě, a autorčina snaha poskytnout svému čtenáři náměty k zamyšlení nad sebou samým. Největší pozornost věnuje vztahu člověka ke zvířatům, již proto, že se sama aktivně angažuje v nadaci Spisovatelé za práva zvířat. Jednotlivé prózy doplňují stejně zaměřené básně. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz