V esejistických podobiznách velkých zjevů minulých dob se pojí skutečná tvář jejich života s autorovou imaginací a prvky literární studie se mísí s beletristickým zpracováním. A. Breiský (1885-1910), opomíjený "charakterolog české dekadence" si vybral osobnosti, v nichž tušil sobě blízkého ducha (Tiberia, Nerona, renesanční umělce, Watteaua, Byrona, Baudelaira, Wilda a jiné dandye), aby na nich vždy v nové podobě demonstroval tragický úděl genia, povzneseného nad hloupost a nízkost většiny jej obklopujících lidí. Úvodní slovo napsal Jiří Karásek ze Lvovic. K obsahu prvního vydání z r. 1910 je zde připojen na závěr esej Kvintesence dandysmu, otištěný zatím jen v Moderní revui r. 1909. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR