"Vážený pane redaktore, rozhodl jsem se napsat román, doufám, že mě pochopíte. Rozhodl jsem se napsat román. Co román! Dílo! Veliký, tlustý dílo. Tak veliký to bude dílo, že se na něm budu vozit po světě sem a tam, kam se mi zachce. Bude se jmenovat Kostelníci. Nebo spíše Hodiny jdou a jdou co myslíte? Možná, že by přece jen bylo lepší ale kdyby se to jmenovalo Pstruzi pod kameny. Nebo Pstruzi pod kamenem. Ostatně - to se dá ještě změnit, aspoň doufám ..." Těmito slovy začíná vtipný, satiricky zaměřený text, v němž autor (umělecký vedoucí, autor a herec ústeckého Kladivadla) poodkrývá podstatu literárního grafomanství. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR