Na pozadí dlouholetého zápasu Polska s řádem Německých rytířů rozvíjí Revzin v rušných kapitolách růst Koperníkovy osobnosti a jeho převratné představy o jiném uspořádání vesmíru, představy, kterou byl po tisícileté vládě rozdrcen geocentrický systém a vesmír přestal být obrovským kolotočem, stvořeným výhradně pro člověka. Na různých místech polských Prus, které byly obklíčeny a napadány Řádem, utkává varmijský kanovník na podkladě nočních rozjímání a pozorování svoji heliocentrickou soustavu, obnovuje tak a vědecky zdůvodňuje starou myšlenku některých řeckých přírodovědců. Odchovanec renesační Italie, veliký Slovan a věrný syn Polsky, jejíž obrany se osobně zúčastnil s obdivuhodnou statečností i diplomatickou obezřetností, vyhledávaný lékař, zlepšovatel měny, prozíravý ochránce a pomocník zemědělců, stává se svým dílem De revolutionibus orbium coelestium, vytištěným po prvé 1543, revolucionářem, který vypáčil zemi ze středu vesmíru i náboženských legend. Jak hodnotí autor v závěru své knihy "Koperníkova heliocentrická soustava, Keplerovy zákony o oběhu planet, Galileiho zákony pohybu a konečně Newtonův zákon přitažlivosti - to jsou čtyři stupně, po nichž lidský rozum zvolna vystoupil k plnému chápání planetárních pohybů". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR