Lidské neřesti (závist, lstivost, lakomství, pomluva, pýcha) vystupují v knize jako motivy zlých úmyslů a krvavých činů. Jako zlo, které je nadčasové. Autor se inspiroval alegoriemi, které pro hraběte Šporka a jeho zámek (vojenský špitál) v Kuksu vytvořil sochař Matyáš Braun. Jednotlivé příběhy se zamýšlejí nad vraždou Přemyslovců Jaromíra a Václava III., smrtí Rudolfa Habsburského a Ladislava Pohrobka, okolnostmi hrdelního procesu Dalibora z Kozojed a vraždou Albrechta z Valdštejna. Pouze závěrečný příběh věnovaný pátrání po místě posledního odpočinku J. A. Komenského vybočuje z řady alegoriských neřestí - autor jej nazval Víra. Zdroj anotace: NKP