Tito tvůrci se scházeli na sklonku minulého století v zadní místnosti uvedeného jazzového klubu, kde pořádali improvizovaná autorská představení ze své poezie. Každý z nich se pak snažil, aby si vybral svůj vlastní způsob i poetický jazyk, natolik vitální a silný, jímž by vyjádřil v rámci takto pořádaných veřejných čtení některá vzrušující témata tehdejší doby. Autoři velice radikálním stylem, jehož počátky bychom patrně mohli odvodit od některých představitelů beat generation, demonstrovali své názory na AIDS, genocidu nebo pornografii, nevyhýbali se ani rozdávat rány televizní reklamě nebo znečištění ovzduší či zaútočit na příčiny duchovního a myšlenkového úpadku. Navíc je, a to i přes rozdílné stylistické zpracování, spojoval odpor k akademičnosti a nedůvěra k velkým nakladatelským domům. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz