Poslední autorova sbírka veršů, vycházející posmrtně. Verše inspirované jednak rodnou Vysočinou a lidmi tohoto kraje a jednak palčivou problematikou našich současných dnů. "Básně sbírky vytryskly," říká autor v doslovu, "vonomjiskřícím roce, kdy v našem životě vše dostávalo zcela jiné, nové rozměry, kdy výšky byly náhle modřejší a dálky vonnější, kdy lidé rostli do krásy a velikosti a básník tu nemohl zdržet hlas a mlčet." Do základů sbírky,nazvané podleGoghova obrazu a důstojně se přiřazující k čisté poezii autorových Studánek, vybral autor to nejryzejší a nejvyzrálejší ze sbírek "Pochovávání světla" a knihy "Slunce zapadá do hlíny" a završil cyklem "Příběhfotbalového hřiště",vydaným jen pro přátele poezie. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR