Autory této knihy jsou většinou mladí sociologové, respektive adepti a adeptky sociologie, kteří se ve svých studiích snažili zachytit aktuální témata dětství v české společnosti. V centru pozornosti stojí práva a povinnosti dětí ve vícedětných rodinách, dětství v romské rodině, problematika matek, které nezůstávají s dětmi na mateřské a rodičovské dovolené a vzdávají se své tradiční pečovatelské role, reprodukce genderových nerovností v dětské kultuře prostřednictvím pohádek a dětské literatury, politika v životě dětí, rady samotných dětí rodičům o výchově, autobiografické výpovědi seniorek o dětství, diskurzivní analýza textů týkajících se opuštěných a ohrožených dětí (odhaluje sociální konstrukce a diskurzivní reprezentace dítěte a dětství u nás). Společným rysem studií je pojetí dětství jako sociální instituce, která jednak utváří životy dětí, ale také je utvářena samotnými aktéry. Kniha se hlásí k tzv. nové sociologii dětství, opírající se o teorii sociálně konstruovaného dítěte. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze