Autor vědomě překračuje omezení, vycházející z daností vědeckého myšlení a vyjadřování, a svými texty nabízí čtenáři velmi vzácný způsob uvažování o hudbě. Obrací se na něj se svými otázkami a odpověďmi, jež jsou výrazem jeho vlastního hlubokého vědeckého tázání a bádání v oboru hudební vědy. Ve svých esejích hovoří nikoli jen s odborníky, ale s kýmkoli z těch, které zajímá hudba a jeho mnohdy velmi osobní a osobité výpovědi o tak strukturovaném a komplexním jevu, jakým hudba bezesporu je, zůstávají přitom vždy spjaty se skutečným lidským životem. Knihu do češtiny přeložila a bibliografií, poznámkami a životopisem autora opatřila hudební historička Jarmila Gabrielová. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze