Příběh vojenského zběha, Matěje Kuřete, ohraničený obrazem dvou vítězných Napoleonových bitev – u Marenga v roce 1800 a u Slavkova v roce 1805. V obou bitvách měl také bojovat Matěj Kuře. Narychlo zverbovaný, ve věku čtyřiceti a pětačtyřiceti let, bez ohledu na pokročilý věk a nápadnou sešlost. Jenže Matěj nebojoval. Slavnou bitvu u Marenga prospal ve stohu. Nakonec s ansámblem loutek putuje až do Benátek a odtud zpět do Čech. S odhodláním se prošlapává nesnázemi a své přesvědčení o solidaritě ukřivděných vkládá do dialogů loutek. Živil se, jak se dalo, příležitostně i zlodějinou. Přes všechny strázně a útrapy, jež ho potkávaly, však neztratil schopnost vidět život i z jeho lepší stránky. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU