Respektovaný australský anesteziolog je autorem pozoruhodné knihy. S odborným vhledem i milým humorem připomíná, že lidé – všichni lidé – stárnou a umírají. Podivuje se, jak je možné, že tato prostá skutečnost pořád lidstvo překvapuje. Dodává odvahu k tomu, abychom se připravili na slábnutí a odcházení našich rodičů a starých blízkých, ale i sebe samých. Přímo a bez velkých okolků nám důrazně připomíná, že není nikdo ani nic, kdo to za nás lépe zařídí. Nemocnice, natož jednotky intenzivní péče, rozhodně nejsou pro staré a umírající lidi vhodné prostředí. Autor pracuje s konkrétními příběhy, na nichž to jasně dokládá, a třebaže píše o umírání a smrti hodně zostra, jeho kniha je přívětivá a okouzlující. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně