Regionální analýzy jsou časté. Téměř výhradně jsou to ale dílčí studie. Pokusů o ucelené uchopení obsahu regionů, jejich příznaků a specifik, je jako šafránu. Když se pokusíme o náhled na regiony prostřednictvím svérázu hodnot, chtíc nechtíc se musíme přiblížit právě celostnímu pohledu. I s vědomím, že jde o pokus, který nemusí být úspěšný. Navíc – když se pokusíme o výklad hodnot nejen platných, nejen žádoucích, ale dokonce takových, které lze považovat za „dobré“. To je přístup, který je skoro sebevražedný, protože jde mimo hlavní proud sociologického poznávání. Jenže s postupujícím časem se člověk, který se velkou část života zabývá zkoumáním hodnot, dostane k tématům, na která se musí aspoň pokusit nahlédnout prostřednictvím hledání základních trendů jejich změn. Navíc se ukázalo, že periferní kraje, které jsme zkoumali, jsou odlišné i z hlediska hodnotové „výbavy“. A přitom je tento přístup mimo zájem decizních center. Zabýváme se často nástroji na „zlepšení“, aniž bychom věděli o tom, co obyvatelé regionů považují skutečně za hodnotné. Důsledně vzato jde o vakuum, které může být východiskem i k osudovým chybám. Ostatně připomenutí toho, že i sociologové mohou za to, co se děje, by nás mělo přivést k pokusům o poznávání vedoucí k úsilí o prosazování dobrého. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, příspěvková organizace