Publikace přibližuje v deseti kapitolách českým čtenářům výsledky literárněvědního bádání o jazykových prostředcích k dosažení poetiky vyprávění neboli poetiky narativní fikce. Kniha rozebírá, jakými prostředky spisovatel představuje události a postavy, jak je charakterizuje i jak užívá přímou či nepřímou řeč a kdy se uchyluje k souslednosti časů. Monografie je provázena poznámkami i citacemi z krásné literatury a doplněna překladatelčiným doslovem o úskalích překladu anglických či francouzských pojmů, přehledem literatury, a to jak beletrie tak i literárněteoretických studií a rejstříkem. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze