Moderní feminismus bývá prezentován jako vzpoura proti pojetí lidství, společnosti, kdy jsou univerzalizovány mužské rysy a moderní kultura považována za patriarchální. Proto je feminismus stavěn (alespoň zde) do kritické pozice vůči modernímu humanismu (představám o člověku a jeho rozumu coby pánu a středu světa) a považován za vhodného iniciátora pro otevření dialogu mezi nositeli odlišných kultur, rodových identit a sexuálních orientací, navíc přinášejícího s sebou také prosazování ohleduplného vztahu k přírodnímu prostředí. Naučit se pracovat s rozdíly (včetně rozdílů mezi pohlavími), aniž by se z nich staly protiklady - hlásají feministické teorie z konce 20. století, pohybující se mezi psychoanalýzou a poststrukturalismem. A právě zmíněným teoriím, jejich představitelkám, seznámení s hlavními současnými feministickými proudy (liberálním, ekologickým, postlacanovským, winnicottovským, poststrukturalistickým, diferenčním) je věnována tato odborná studie. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz