Osamělý,těžce nemocný panovník,který si uvědomuje blízkost smrti,se zamýšlí nad celým svým životem. Zpovídá se jedinému blízkému člověku,milované sestře Salome. Ve vzpomínkách se vrací do období dětství a mládí,kdy se stává správcem v Galileji a později i v Sýrii. Znovu prožívá rozhodující chvíle na své cestě k výšinám moci. Vybavují se mu setkání s lidmi,kteří nejvíce ovlivnili jeho politickou kariéru,např. s Caesarem, M. Antoniem, Augustem i Kleopatrou. Jako schopný vojevůdce a obratný diplomat si dovedl získat přízeň Římanů, kteří jej jmenovali židovským králem. Herodes hodnotí své činy, trpí výčitkami svědomí, snaží se ospravedlnit některá svá krutá rozhodnutí. Příběh je vyprávěn důsledně v ich-formě a retrospektivně. Autor postihuje hlavního hrdinu v celé jeho rozpornosti. Byl sice tyranským a nelítostným vládcem, ale také obnovil jeruzalémský chrám,založil nová města, dal vybudovat řadu monumentálních staveb nejen v Judeji, ale i v Řecku a Sýrii. Historickou prózu ocení především zájemci o starověké židovské a římské dějiny,kteří se v dané problematice již orientují. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze