Povídka vypráví o malé Lále, kterou maminka odveze z Leningradu na zotavení po nemoci k babičce na venkov k moři. Lála se těžko seznamuje s novým prostředím, babička se jí zdá přísná, děti ji zlobí, neumí plavat ani obratně lovit ryby ze sítí, vypráví neuvěřitelné věci o Leningradu, jimž ostatní děti nechtějí věřit, a tak je děvčátko nešťastné a nejraději by zase odjelo. Ale za čas se spřátelí s "přísnou" babičkou, i s děvčaty ze sousedství a proniká do způsobu života celé vesnice: poznává rybářský kolchoz, jehož je také babička Kapitolina členem - a to ne právě málo významným, je vedoucí jedné skupiny a za svou práci byla vyznamenána řádem - poznává i práci na vinici v sousedním kolchoze a naučí se mnohému novému. Kniha plná radostných scén z dětského života zachycuje i těžké doby, které prodělal sovětský lid na vsi, jak v boji za kolektivisaci, tak především za Velké vlastenecké války. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR