Lidová píseň se vymezuje problematicky, protože nemůžeme přesně určit, jak vznikla. Bývá vázána na určitou společenskou situaci a je předávána kolektivní pamětí a generačním přenosem. Proti písni lidové stojí píseň autorská. Zrcadlí větší či menší podíl autorovy individuality. 27 písní, které jsou součástí tohoto alba, poukazují na to, že nereprezentují dva odlišné světy, ale že se navzájem ovlivňují a proplétají. Někteří drobní skladatelé se k autorství zcela nehlásili, nebo ne hned. Pokud se píseň líbila a začala se zpívat, byla to pro autory ta největší odměna. K nejznámějším autorům zlidovělých písní patří Fanoš Mikulecký. Mluvíme-li o autorských zlidovělých písní, jsou psané tak, aby co nejvíce zapadly mezi původní repertoár oblasti. Pak je tu další rovina autorských písní, která si už neklade za cíl být vnímána jako folklorní, ale jako tvorba lidovým prostředím inspirovaná. Dramaturgie jednotlivých písní se posunuje od žánru folklorního k world music. K těmto nejznámějším autorům patří Jiří Pavlica, Tomáš Kočko nebo Marian Friedl. Autorské nebo lidové písně mají ale něco společného, lásku ke zpěvu a muzice, třeba u sklenky dobrého vína, která k jižní Moravě neodmyslitelně patří.