Počet záznamů: 1  

Fragmentární vidění

  1. SYS0909114
    LBL
      
    01180nam-a2200349-i-4500
    003
      
    CZ-CbJVK
    005
      
    20231030233930.0
    007
      
    ta
    008
      
    200304s2019----xr-----f------001-0-cze-d
    015
      
    $a cnb003215719
    020
      
    $a 978-80-7476-026-6 $q (Togga ; $q brožováno)
    020
      
    $a 978-80-7571-046-8 $q (FHS UK ; $q brožováno)
    035
      
    $a (OCoLC)1200246384
    040
      
    $a OSA001 $b cze $d ABD107 $e rda
    041
    0-
    $a cze $b eng
    072
    -7
    $a 101 $x Filozofie $2 Konspekt $9 5
    080
      
    $a 101.8 $2 MRF
    080
      
    $a (048.8) $2 MRF
    100
    1-
    $a Fišerová, Michaela, $d 1980- $7 jo2014816438 $4 aut
    245
    10
    $a Fragmentární vidění : $b Ranciere, Derrida, Nancy / $c Michaela Fišerová
    250
      
    $a Vydání první
    264
    -1
    $a Praha : $b Togga, $c 2019
    300
      
    $a 189 stran ; $c 18 cm
    336
      
    $a text $b txt $2 rdacontent
    337
      
    $a bez média $b n $2 rdamedia
    338
      
    $a svazek $b nc $2 rdacarrier
    504
      
    $a Obsahuje bibliografii a rejstřík
    520
    3-
    $a Kniha Fragmentární vidění přináší filosofickou úvahu o podmínkách možnosti fotografické reprezentace události vjemu. Hlavním filosofickým průvodcem úvahy je Jacques Derrida, jehož myšlení je pojímáno jako etické memento upozorňující na riziko totalitarismu uvnitř metafyziky, nikoliv jako návrh na jeho překonání. Právě v tomto ohledu kniha vybízí k posunu od Rancierovy perspektivy k Derridově a Nancyho filosofické perspektivě. První kapitola ukazuje Rancierovo protiřečení, v němž zachovává reprezentační podmínku možnosti režimu a současně tvrdí, že se estetický režim zbavil principu reprezentace. Proti této kontradikci autorka klade Derridovo pojetí jedinečné události, které neodpovídá žádná reprezentace a žádný režim. Druhá kapitola zaměřuje pozornost na skutečnost, že „přežívání“ události v archivu je možné pouze v její technologicky konstruované reprezentaci, kterou lze dekonstruovat. Aby mohla být událost fotograficky zobrazena, musí být fragmentarizována a orámována: parergonická technologie z ní vybírá a rámuje část, která bude uložena k dalšímu vidění. Fotografie je však uspokojivou „relikvií“ pouze díky metonymickému schematismu, který zažehnává zneklidnění z fragmentární nedostatečnosti fotografické „ruiny“. Třetí kapitola uvádí Nancyho pojetí kompulzivního uchovávání fragmentů života. Zatím co pro Derridu je motorem fotografování archivní horečka, která rozpoutává násilí exprese, výrazu „podstaty“, Nancy tvrdí, že fotografický záznam „přežije“ událost díky tomu, že se podrobí riskantní expozici pohledu druhého. Závěr knihy je opřen o Nancyho pojetí technologie jako nejen trpěné, ale i tvůrčím způsobem přínosné metafyzické nevyhnutelnosti. Právě díky dvojí povaze umožňuje metafyzický princip reprezentace zdánlivě nemožné: „vyfotografovat vzpomínku“ na minulost, metonymicky ji složit z fragmentů přítomnosti. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788074760266 $2 Web obalkyknih.cz
    546
      
    $a Anglické resumé
    650
    07
    $a filozofické myšlení $7 ph137813 $2 czenas
    655
    -7
    $a monografie $7 fd132842 $2 czenas
    910
      
    $a CBA001
    FMT
      
    BK

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.