Vzájemná korespondence Karla Čapka, Jindřicha Groaga a Vladimíra Rajdy významně odráží řadu nadčasových témat, která se dotýkají otázky svědomí, svobodné možnosti rozhodování. Nakolik mají jako svědkové hrůz 1. světové války odpovědnost usilovat o lepší svět, zda naplňovat občanskou angažovanost pasivní rezistencí, nebo veřejnou osvětou? Vladimír Rajda před odmítnutím vojenské poslušnosti (vojenské prezenční cvičení r.1924) dříve krátce ve vojsku byl, měl osmiměsíční zkušenost ze světové války. V důsledku odmítnutí vojenské služby (tentokrát cvičení) z důvodů smýšlení (střetu zájmů autority a svědomí jednotlivce), byl zatčen a odsouzen na 15 měsíců těžkého žaláře. Jindřich Groag se jakožto právník kauzou zabýval a Čapkovi zaslal první známý dopis. Klima meziválečné společnosti se proměňovalo, a tak se Jindřich Groag i určitá část společnosti zabývala fenoménem odpírání vojenské služby. Ani dvě světové války, bipolární rozdělení a moderní civilizace problém uspokojivě nevyřešila. Diskuse v korespondenci zúčastněných a doprovodné dobové dokumenty jsou výzvou pro budoucnost. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz