Vnímání francouzské divadelní tvorby je v českém prostředí poznamenáno zásadním paradoxem: to, co jí mnozí nelítostně vytýkají, jiným naopak imponuje. Na jednu stranu francouzské divadlo považujeme za mnohomluvné a statické, na druhou stranu obdivujeme schopnost francouzských divadelníků na jevišti „zviditelňovat, zpřítomňovat“ slovo. Kniha Mluvit znamená jednat je nejen zamyšlením nad tendencemi a trendy divadla přelomu 20. století, ale i zprávou o úloze a postavení slova na francouzských scénách. Jde do značné míry o zprávu osobní (je totiž postavena převážně na osobních diváckých zážitcích a zkušenostech pisatelky s francouzskou divadelní kulturou) a dílčí (je zaměřena výhradně na Paříž a její nejbližší okolí), sestavenou ze studií, které vznikaly od druhé poloviny devadesátých let... Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz