Román dějově souvisí s "Městečkem Okurovem". Probíhá nám před očima život "zbytečného člověka" (symbolisuje úpadek kupectva) na pozadí dusného a neradostného prostředí ruského maloměsta 70. a 80. let. "Matvej Kožemjakin, člověk dobrého srdce, který je od přírody nadán mnohými kladnými vlastnostmi, je jednou z obětí tohoto močálu. Lidé, kteří žijí kolem něho, a jejichž jediný smysl života spočívá v uspokojování nejnižších potřeb a instinktů, celé toto nízké, přízemní okolí pozvolna v něm umrtvuje všechno živé a lidské. Jeho pokus o vzpouru proti otci, hrubému despotovi, je jen kratičké vzplanutí, a k tomu je to pokus poslední. M.K. se postupně asimiluje, až docela splyne se životem města Okurova. Živelně se sice upíná k novým lidem, přicházejícím do Okurova, ale nedokáže se vytrhnout z navyklého okurovského životního pořádku a končí úplnou apatií. Měšťáctvo ... jehož portrét Gorkij přesvědčivě podal ve svém románu, bylo produktem narůstajícího kapitalismu na Rusi, pro něž dal vhodné podmínky rok 1861 - rok zrušení nevolnictví, jímž přibližně náš román začíná." (Z předml.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR