Dvě historické aktovky, úspěšné již při premiéře 1883, 1885, mají hlavní osobou pana Dačického, jehož Paměti vydány na konci let 70. Rezkem. První anekdotka, kratochvilná hříčka o Dačickém - frejíři, dvořícím se Elišce, manželce pána na Zvíkově, která z pochybných spojitostí má opět ve falešném podezření svého chotě, že se příliš zahleděl na sličnou dívku, žádající vyhostění z poddanství, se podstatně liší od veselohry druhé, mající vážné jádro a projevující již autorovo sociální zaměření. Pan Dačický je zde šlechtic - demokrat, jenž sázkou s kumpány vyzíská peníz, potřebný k vyproštění horníka Brtnického ze zasutí (to, že políbí vdanou paní, vycházející z kostela) a odhalí pravou tvář cizího šejdíře Davida Wolframa, jehož útěku s penězi zabrání spolu s kutnohor. havíři. Mluvčími kladných sil národa jsou zde evangelíci (zvl. Dačický, paní mincmistrová); ústy Dačického se autor vyznává ze sympatií k děl. člověku. - I když v těchto veselohrách je, zvl. časově, všeliký rozpor s hist. pravdou, takže jsou spíše nazývány historisujícími, přece jsou to hry stále životné - zejména orig. užitím starobylé řeči a kultur. hist. detailu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR