Čtvrtý svazek navazuje žánrově na svazek třetí. Zahrnuje na osmdesát drobnějších humoresek, jež nemilosrdně stíhají pokřivené vědomí lidí, pozůstatky přežilé ideologie, ustálené zvyky a konvence, lži i přetvářky. Hašek vidí svět nově nejen jako poučený novinář, ale již jako revolucionář. Jeho velikost plyne z umění chápat rozdíly mezi lidmi a hodnotami. Věří v člověka, v bezprostřední lidské vztahy, jež by se měly uskutečnit i v novém uspořádání společnosti. Hrdinu pro svou představu tehdy nenašel. Zastupuje ho však vítězný, všeobjímající smích. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR