Počet záznamů: 1  

Znak, struktura, vyprávění


  1.  Kyloušek, Petr, 1952- - Autor
    Vyd. 1. - Brno : Host, 2002 - 324 s.
    ISBN 80-7294-016-3
    Strukturalistická knihovna ;
      Fryčer, Jaroslav, - Překladatel
     lingvistika  literární věda  strukturalismus
     Francie
     studie
    SignaturaC 305.640
    Umístění
    Znak, struktura, vyprávění
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( studovna ) jen prezenčněC 305.640   

    Údaje o názvuZnak, struktura, vyprávění : výbor z prací francouzského strukturalismu / sestavil Petr Kyloušek ; [přeložili Jaroslav Fryčer ... et al.]
    Záhlaví-jméno Kyloušek, Petr, 1952- (Autor)
    Údaje o vydáníVyd. 1.
    Vyd.údajeBrno : Host, 2002
    Fyz.popis324 s.
    ISBN80-7294-016-3
    Číslo nár. bibl.cnb001093834
    Edice Strukturalistická knihovna ; sv. 10
    PoznámkyObsahuje rejstřík
    Dal.odpovědnost Fryčer, Jaroslav, 1932-2006 (Překladatel)
    Předmět.hesla lingvistika * literární věda * strukturalismus * Francie
    Forma, žánr studie
    MDT 81-11 , 81'22 , 82.0
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.KNIHY
    Znak, struktura, vyprávění
    Jednotlivé texty lze rozdělit do tří základních tématických okruhů (mýtus, konfrontace strukturalismu s hermeneutikou, vnější hranice a některé aspekty tvůrčího procesu vyprávění). Barthesova studie se pokouší najít strukturu vyprávění na základě definování teoretického modelu, jenž by popsal a utřídil nekonečné množství forem tohoto fenomenu. Greimas využívá rozbor borórského mýtu k vytvoření návodu popisu, umožňujícímu jeho maximální čitelnost. Lévi-Strauss definuje elementární principy proměny mýtů ve smyslu zachování mytologické látky, která může zrodit zcela odlišný mýtus. Sellier vymezuje podstatu i základní znaky literárního mýtu, neboť etnicko-náboženská forma mýtu určitou část vlastní dokonalosti přenechala literatuře. Bremondův text se snaží utřídit jednotlivé základní typy vyprávění, čehož využívá k analýze vazby na nejobecnější formy lidského chování. Todorov hledá základní vlastnosti rámce pro zkoumání literárního vyprávění. Hamon chápe popis jako jednotku vyprávění, jež s sebou nese rozmnožování témat zvyšující pravděpodobnost. Jennyho studie se pokouší o analýzu klišé na základě sémiologické struktury. Genette vymezuje hranice vyprávění na základě jeho definice coby ztvárnění určité události pomocí jazyka. Foucault filozofickými prostředky komentuje význam díla představitele nového románu - Robbe-Grilleta. Závěrečná Ricoeurova stať konfrontuje strukturalismus, chápaný jako vědu, s hermeneutikou, pojatou coby filozofickou interpretaci mýtických obsahů v rámci tradice. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.