Ve sbírce Šiktanc opět dokazuje, že ani na počátku nového tisíciletí neztratil nic ze své básnické vitality, z podmanivého svébytného jazyka a zdaleka nevyčerpal bohatou zásobu originální metaforičnosti. Autor ve svých nových verších zachytil prostřednictvím pomíjivé přítomnosti strhujícím způsobem tvář citově i bilogicky zdevastované krajiny, v níž žijeme a která navzdory všemu zůstává naším domovem. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze