Závažný teoretický výboj představitele francouzského "nového románu" směřuje k vytyčení netradiční románové struktury, která je průzkumem, v němž není nic známo předem, kde neexistuje předběžný hotový výraz. Eseje pocházejí z let 1955 až 1963 a spočívají v úvahách na obecné úrovni i v konkrétním pohledu na vybrané spisovatele (mj. i S. Becketta a R. Pingeta). P. Pujman v doslovu výstižně resumuje, jak u Robbe-Grilleta "z noetiky roste poetika" a zároveň kritizuje pojetí, které odmítá spatřovat ve významu neoddělitelnou součást člověkova kontaktu s předměty Zdroj anotace: Národní knihovna ČR