Starý pán vzpomíná, a před námi defiluje příběh nejnovějších českých dějin nikoliv chladnou mluvou historických faktů, nýbrž bezprostřední řečí obyčejných i originálních životních příběhů. Navenek bonviván, uvnitř přemýšlivý skeptik s životním postojem věčného bohéma, žijící v nepřetržité, byť spíše skryté konfrontaci s reáliemi dělnicko-rolnického státu, líčí s lehce pozérskou, ale přesnými postřehy podloženou syrovou upřímností životní peripetie své i svých přátel (a přítelkyň!). Sympaticky udržuje text v poloze absolutního nadhledu (nikoliv všeználkovství!) a humoru, nezřídka velmi černého. Vzpomínky začínají okupací nostalgicky podbarvenou poezií šťastného dětství a jsou dotaženy až do let polistopadových, kdy se autor dočkal dosti vysokého postu ve státní službě. Vtipná kniha, poučná pro nepamětníky a občas mrazivě, občas hřejivě osobní pro ty, kteří alespoň něco z dob ne tak dávno minulých zažili na vlastní kůži. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze