Román lidského a politického vývoje a růstu českého proletáře v době od převratu 1918 až po naše dny. Válečný sirotek, vyrůstající v neprůmyslovém cípu jižních Čech, poznává zprvu jen bídu drobné řemeslnické chudiny, její nevýbojné živoření a odevzdanost vůči továrnickému vykořisťování. Vidět události a společnost třídně ho naučí vyspělí soudruzi v pražské sazečské dílně a četba marxist. literatury mu odhalí pravou tvář vlády a oportunist. soc. demokratů. Prožívá bouřlivé události r. 1920, vznik KSČ, průmyslovou poválečnou krisi a protidrahotní manifestace a stávky a učí se rozeznávat dobročinnost a almužnictví od činorodé politiky komunistů. Je jedním z prvních, kteří po okupaci ČSR vstupují do illegality, je na stráži v únorových dnech 1948, a jako předseda závodní rady a soudce z lidu posílá na smrt škůdce lid. dem. republiky - příslušnici rodiny svého někdejšího továrnického vykořisťovatele. Spolu s vývojem politickým prožívá hrdina i těžký a neradostný život osobní. Spojením těchto dvou motivů autorka ukázala, jak uvědomělého proletáře ani těžké události osobní nikdy neodvolaly z předních řad bojovníků za socialismus. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR