"Pozdravuji vás, háje modřínů /ať spatří lidé v mraku, který pluje / co neviděli dříve pro dřinu / a co jim jejich básník ukazuje" říká v této básni autor. A rozdíl mezi trpkým životem v minulosti a radostným budováním naší vesnice je jedním ze základních motivů této skladby, v níž Nezval vzpomíná na své dětství, strávené na moravské vesnici, kreslí řadu typů venkovských lidí, vybavuje si znovu před oči bývalé přátele a známé, připamatovává si různé události, které rozčeřily hladinu dětství, nezapomene ani na rodiče, srostlé v jeho představě s vesnicí, vrací se k letům první světové války a zklamání po ní, vždy znovu a znovu oslavuje veršem krásu naší přírody a končí posléze básnickou oslavou rodné země, jdoucí pevně a radostně k šťastné budoucnosti socialismu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR