Veškeré diskuse o středních vrstvách se v dlouhodobém horizontu pohybovaly zcela v intencích Marxova chápání společnosti. Reakci na toto antagonistické pojetí představovalo zdůraznění ctností střední třídy. Zvýšení její početnosti mělo tudíž napomoci řešení společenských problémů. Střední třída měla plnit stabilizující funkci... V etapě globalizace však střední vrstvy nejsou schopny vytvořit novou společenskou sílu. Jejich tradiční heterogennost se změnila v nesouměřitelnost různých částí: privilegovaní členové středních vrstev bohatnou a nižší střední vrstvy naopak chudnou. Vlivem společenských změn se legitimita středních vrstev zhroutila! Keller odhaluje rozpornost jejích příslušníků, jelikož zdůrazňují nejen ideu rovnosti, ale i význam hierarchie. Rovnost potřebují ke zpochybnění hranic, které jsou kladeny jejich aspiracím. Hierarchii využívají k diferenciaci od nižších vrstev a porovnávání úspěšnosti v rámci vlastní třídy. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze