Analýza se zaměřuje na devět knih z Kunderova románového díla počínaje Žertem a konče Nevěděním, jež lze charakterizovat jako část jediného opusu - metapříběhu. Při výkladu tohoto příběhu se Kubíček omezuje pouze na sledování narativních prostředků, umožňujících jednotlivým tématům románů stát se součástí noetického zkoumání problémů, které jsou v rámci díla spojeny s otázkami lidské identity. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze